Kapsulární kontraktura je nejčastější komplikací po operacích prsou s implantáty. Vzniká jako přirozená reakce těla, kdy se kolem implantátu tvoří kapsule z jizevnaté tkáně, která se může postupně stáhnout a ztvrdnout. Co tento stav způsobuje, jak mu předcházet a jak se léčí?

Přirozený proces hojení organismu

Když je při zvětšení nebo rekonstrukci prsou vložen prsní implantát, imunitní systém těla jej rozpozná jako cizí těleso a „obalí“ ho – vytvoří tzv. kapsuli z jizevnaté tkáně. Vznik takové kapsule kolem implantátu (ať už lékařského, nebo estetického) je přirozenou součástí procesu hojení (1,2).

U prsních implantátů to bývá zpravidla prospěšné – kapsule totiž pomáhá udržet implantát na místě a brání jeho posunu (1).

Co je kapsulární kontraktura?

V některých případech se však může stát, že kapsule ztvrdne a začne se smršťovat. Tím vzniká komplikace známá jako kapsulární fibróza nebo kapsulární kontraktura.

S celkovým výskytem přes 10 % napříč implantáty jde o nejčastější komplikaci po augmentační nebo rekonstrukční operaci prsou a zároveň o jeden z nejčastějších důvodů reoperace (3).

Co způsobuje kapsulární kontrakturu?

Předpokládá se, že jde o zánětlivou reakci, která vyvolává nadprodukci kolagenu, což vede ke ztuhnutí prsu a v některých případech i k bolesti (4).

Kapsulární kontraktura se rozlišuje podle tzv. Bakerovy klasifikace (5):

  • Baker I: přirozená kapsule kolem implantátu, bez negativních projevů.
  • Baker II: kapsule je tužší, hmatná.
  • Baker III: kapsule je nejen jasně hmatná, ale i viditelná pod kůží a deformuje tvar prsu.
  • Baker IV: deformace je výrazná a navíc se objevuje bolest.

Za klinicky významné, vyžadující chirurgický zákrok, se považují stupně III a IV.

shcéma kapsulární kontraktury

Dá se kapsulární kontraktuře předejít?

Výzkumy ukázaly, že riziko kapsulární kontraktury lze snížit použitím:

  • texturovaných implantátů,
  • umístění implantátu pod sval,
  • implantátů s polyuretanovým povrchem (4).

U hladkých implantátů mohou míry kapsulární kontraktury dosahovat až 50 %, zatímco u implantátů pokrytých polyuretanovou pěnou se pohybují jen mezi 0–3 % (7).

Implantáty Microthane® od společnosti POLYTECH (s mikropolyuretanovým povrchem) vykazují velmi nízké riziko kapsulární kontraktury – dokonce i v případech, kdy byla pacientka léčena radioterapií, která riziko výrazně zvyšuje (6,7).

Nižší riziko prokázaly také implantáty s mikrotexturovaným povrchem, jako jsou MESMO® a POLYtxt®.

Pokud máte obavy z kapsulární kontraktury, doporučuje se o nich otevřeně diskutovat se svým chirurgem, který vám poradí nejlepší řešení pro váš konkrétní případ.

Jak se kapsulární kontraktura léčí?

Současný výzkum se zaměřuje hlavně na prevenci – tedy volbu správného implantátu a vhodného umístění (4).

Jakmile ale kontraktura nastane a je symptomatická, obvykle se řeší chirurgicky – výkonem zvaným kapsulektomie nebo kapsulotomie (4).

Kapsulektomie = chirurgické odstranění kapsule. Při tomto výkonu se implantát vyjme a může být na přání pacientky nahrazen novým (6).

REFERENCE:

(1) https://www.plasticsurgery.org/news/blog/what-is-capsular-contracture-and-how-can-it-be-treated/
(2) Bachour, Y. Capsular Contracture in Breast Implant Surgery: Where Are We Now and Where Are We Going?. Aesth Plast Surg 45, 1328–1337 (2021). https://doi.org/10.1007/s00266-021-02141-6
(3) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4579163/
(4) Headon H, Kasem A, Mokbel K. Capsular Contracture after Breast Augmentation: An Update for Clinical Practice. Arch Plast Surg. 2015 Sep;42(5):532-43. doi: 10.5999/aps.2015.42.5.532. Epub 2015 Sep 15. PMID: 26430623; PMCID: PMC4579163.
(5) Baker JL (1978) Augmentation mammoplasty. In: Owsley JQ, Peterson RA (eds) Symposium on aesthetic surgery of the breast. Mosby, St Louis, p 272
(6) https://www.verywellhealth.com/capsulectomy-2710116
(7) Handel, N., Cordray, T., Gutierrez, J., Jensen, J.A. (2006) A long-term study of outcomes, complications, and patient satisfaction with breast implants. PRS 117,757 et seq.; Kjoller, K., Holmich, L.R., Jacobsen, P.H., Friis, S., Fryzek, J., McLaughlin, J.K., Lipworth, L., Henriksen, T.F., Jorgensen, S., Bittmann, S., Olsen, J.H. (2002) Epidemiological investigation of local complications after cosmetic breast implant surgery in Demark. Annals of Plastic Surgery 48(3), 229-237; Malata, C.M., Feldberg, L., Coleman, D.J., Foo, I.T., Scarpe, D.T. (1997) Textured or smooth implants for breast augmentation? Three-year follow-up of a prospective randomised controlled trial. British Journal of Plastic Surgery 50(2), 99-105; Tebbetts, J.B. (2001) A surgical perspective from two decades of breast augmentation. Clinics in Plastic Surgery 28(3), 425-434; Young, V.L., Nemecek, J.R., Nemecek, D.A. (1994) The efficacy of breast augmentation: breast size increase, patient satisfaction, and psychological effects. Plast. Reconstr. Surg. 94, 958-969; Hohlweg-Majert (1991) AWO-Jahrestagung, Baden-Baden; Spear, S.L., Mesbahi, A.N. (2007) Implant-based reconstruction. Clinics in Plastic Surgery.