Rizika a komplikace prsních implantátů

Komplikace chirurgické intervence mohou vznikat jako následky onemocnění, v důsledku celkového zdravotního stavu, onkologické léčby, špatně provedeného chirurgického zákroku, ale také nedodržováním režimových opatření pacientem. Cílem každého chirurga je mít co nejméně komplikací a předcházet jejich vzniku a k tomu vede celá řada velmi přísných opaření. Rekonstrukce prsů u pacientek po odstranění karcinomu nebo po preventivním odstranění žlázy je bohužel s vyššími riziky a komplikacemi spojena. Sestavili jsme seznam nejčastějších komplikací spolu s jejich vysvětlením. A tam, kde je to vhodné, jsou přidána také doporučení.

Pooperační komplikace:

  • Krvácení: Pooperační krvácení je všeobecně jedna z nejčastějších chirurgických komplikací jakéhokoliv výkonu. Nejčastěji se pro kontrolu krvácení po operaci zavádějí do prostoru, ve kterém je uložen prsní implantát (případně expander), drény. Ty odvádějí krev. Tyto drény bývají zpravidla zavedeny 1-3 dny. V případě, že je větší příbytek krve do drénu v pooperačním období, nebo začne-li se prs zvětšovat a bolet, je nutné přistoupit k revizní operaci a vyřešit zdroj krvácení. V tomto případě však není negativně ovlivněn další průběh rekonvalescence.
  • Infekce: Jde o zánětlivou reakci organismu na přítomnost patogenu. Nejčastěji se jedná o bakteriální infekci. Toto se projevuje zvýšenou teplotou v oblasti rekonstruovaného prsu, ale i celkově, lokální bolestí, zarudnutím a otokem. Často je nutné nasadit antibiotika a zahájit lokální terapii, někdy je nutné provést drenáž a mikrobiologické vyšetření přítomného patogenu a v krajním případě je potřeba implantát dočasně odstranit a po celkovém zaléčení systémové infekce je možné jej opět s různým časovým odstupem vložit - v řádu 3-6 měsíců. V mimořádně vzácných případech byl v souvislosti s prsními implantáty zaznamenán syndrom "toxického šoku".
  • Kapsulární kontraktura a kapsulární fibróza: S každým vložením cizího tělesa do organismu se rozvíjí fyziologické reakce, mezi které patří metabolizace, vypuzování nebo izolace. V posledním případě se kolem cizího tělesa tvoří pouzdro, k čemuž v lidském těle dochází v souvislosti s prsními implantáty. Toto pouzdro se může smršťovat kolem implantátu a stlačovat ho. Stlačování deformuje tvar implantátu, a tak i tvar celého prsu. Pouzdro může také velmi ztvrdnout a způsobovat bolest. Tato komplikace se označuje jako "kapsulární kontraktura" a její výskyt je úměrný povrchu implantátu. Výrazná kapsulární kontraktura povede k vyjmutí implantátu, odstranění kapsuly a případné následné rekonstruci.
  • Seromy: Seromy vznikají v důsledku hromadění serózní tekutiny kolem implantátu, což může vést k bolestivosti a nadměrnému otoku prsu (prsou). Seromy mohou mít několik příčin: traumatizace tkání během operace nebo po operaci, nadměrná pooperační mobilita implantátu nebo infekce. Možná léčba: komprese, drenáž, opakované punkce, nebo vyjímečně vyjmutí implantátu. Seromy mohou být časné, vznikající okamžitě po operaci, nebo pozdní, vyskytující se několik měsíců po operaci. Viz část týkající se anaplastického velkobuněčného lymfomu.
  • Bolestivost: Určitá bolest je po operaci prsou v pooperačním průběhu normální. Může se objevit v operované oblasti, ale také v prsním svalu, rameni nebo paži. Přetrvávající bolest může být způsobena nesprávnou velikostí nebo nesprávným umístěním implantátu. Bolest mohou vyvolávat příliš velké implantáty, kapsulární kontraktura a podráždění způsobeno nadměrným pohybem implantátu. Tento problém ihned konzultujte se svým lékařem, aby byla zjištěna příčina bolesti po operaci.
  • Zarudnutí kůže nebo "vyrážka": Vyrážka se vyskytuje u nižšího procenta pacientek. V případě zarudnutí kůže musíme vždy vyloučit infekci. Liší se svěděním a absencí systémových příznaků infekce. Vyskytuje se obvykle 7-10 dní po implantaci a může trvat 2-3 týdny. Může být potřeba užívat steroidy. Podráždění a drobné zarudnutí v okolí jizvy bývá také způsobeno i alergií na šicí materiál, náplast nebo lokálně užívané masti.
  • Deformace hrudní stěny: Výjimečně může být tlakem implantátu deformovaný hrudní koš.
  • Kalcifikace: Kolem implantátu se může vyskytnout benigní kalcifikace.
  • Ruptura implantátu: Porušení integrity pouzdra implantátu. Podle našeho názoru patří mezi nejčastější důvody ruptury poškození implantátu (intraoperačně, např. příliš krátkým řezem, chirurgickými nástroji, nebo pooperačně, např. v případech propíchnutí, biopsií atd.), úrazy nebo vada materiálu. Po prasknutí implantátu naplněného gelem zabraňuje konzistence silikonového gelu jeho rozptýlení. Není však zaručeno, že gel zůstane v jednom celku. Ruptura může být rozeznatelná (symptomatické ruptury - změna tvaru prsu, citlivost prsu) nebo nerozpoznatelná (tiché ruptury). Nejúčinnější metodou detekce tiché ruptury prsních implantátů naplněných silikonovým gelem je zobrazení pomocí magnetické rezonance (MRI), případně ultrazvuku (USG). Pokud je ruptura diagnostikována, implantát je potřeba vyměnit.
  • Prosakování silikonu: Všechny moderní prsní implantáty jsou vybaveny speciální ochrannou vrstvou, která zabraňuje rozptylování částic silikonu přes pouzdro. Jelikož pronikání složek silikonu s nízkou molekulovou hmotností přes pouzdro implantátu nelze zcela vyloučit, ve tkáňové kapsuli, která se kolem implantátu fyziologicky vytváří, může perzistovat malé množství gelu8.
  • Granulom: Granulomy jsou nahromaděné buňky imunitního systému (zánět) a může k němu dojít důsledkem ruptury implantátu, prosakování silikonu, nebo opouzdření kolem stehu vnitřního šicího materiálu. Granulomy neznámého původu mohou vyžadovat biopsii.
  • Otok axilárních lymfatických uzlin: Lymfatické uzliny jsou malé struktury, které se vyskytují v celém těle v blízkosti krevních cév. Jsou součástí lymfatického systému. V případě lokální nebo systémové infekce, rakoviny nebo poruch imunitního systému se může objevit otok uzlin, které se stanou citlivé nebo bolestivé. Axilární lymfatické uzliny jsou lokalizovány v podpaží a odvádí lymfu z hrudní oblasti. U některých pacientek s prsními implantáty byly zjištěny zvětšené lymfatické uzliny v podpaží. Tento stav se označuje jako lymfadenopatie a byl zaznamenán u žen jak s prasklými, tak intaktními prsními implantáty se silikonovým gelem. V případě, že jste zaznamenaly jakékoli bolestivé nebo zvětšené lymfatické uzliny, ihned kontaktujte svého lékaře.

Rakovina prsu

Z rozsáhlých studií vyplynulo, že ženám s prsními implantáty nehrozí zvýšené riziko onemocnění rakovinou prsu než ženám bez prsních implantátů9. Jinými slovy prsní implantát nemá žádný vliv na vznik rakoviny prsu. Zatímco vědci hovoří o teoretických rizicích tohoto onemocnění v souvislosti s implantáty, rakovina prsu, jako přímý důsledek prsních implantátů, nebyla u lidí pozorována.

Je důležité, abyste podstoupily všechna obvyklá vyšetření prsu, jako je samovyšetření, každoroční preventivní prohlídky u lékaře/onkologa a možné zobrazovací procedury (sonografie prsu, mamograf, magnetická rezonance), kterými je možné rakovinu prsu detekovat. Moderní zobrazovací techniky, jako je sonografie, MRI nebo počítačová tomografie (CT), pomáhají objevit nádory v jejich časné fázi10. Prsní implantát nebrání podstupovat veškerá preventivní výše uvedená vyšetření.

Samovyšetření provádějte v pravidelných intervalech. Váš lékař vám po operaci vysvětlí, jak rozeznat implantát od vaší vlastní tkáně. Nestačí se dotýkat prsů, je nutné také sledovat otok, zarudnutí a zánět, stejně jako jakékoliv deformity prsů, zvětšené lymfatické uzliny a to i v případě, že nejsou bolestivé. Pokud zjistíte jakékoliv změny, poraďte se se svým lékařem.

BIA-ALCL

Záznamy regulačních úřadů a lékařská literatura uvádí možnou souvislost mezi prsními implantáty a rozvojem ALCL, který vede k BIA-ALCL, neboli anaplastickému velkobuněčnému lymfomu spojenému s prsním implantátem. Znamená to, že ženy s prsními implantáty mohou mít mírně zvýšené riziko rozvoje ALCL. Existuje několik různých odhadů týkajících se rizika rozvoje BIA-ALCL.

Velká většina případů v literatuře se týká pacientek, u kterých byly použity texturované implantáty.

ALCL se v současné době klasifikuje jako non-Hodgkinův lymfom (NHL) – rakovina imunitního systému. Objevuje se typicky jako pozdní serom – nahromadění tekutiny v pouzdře, může se ale projevit také jako tvorba hmoty. Příznaky se mohou výjimečně objevit ihned po zahojení chirurgického řezu, často roky po umístění implantátu, jsou ale také známé případy s kratší dobou výskytu.

ALCL je vzácným, ale závažným druhem rakoviny. Byly zaznamenány případy úmrtí, které bylo způsobeno rozšířením onemocnění mimo kapsuli. Pokud se detekuje včas a je ihned léčeno, má toto onemocnění pozitivní prognózu. U většiny pacientek je úspěšně léčeno chirurgickým vyjmutím implantátu a okolní tkáně, ale někdy je nutná chemoterapie a radioterapie.

Je velmi důležité, abyste podstoupily všechna obvyklá vyšetření prsu a prováděly samovyšetřování. Pokud se objeví příznaky jako otok, bolest nebo boule v oblasti implantátu, ihned kontaktujte svého lékaře. Pokud máte prsní implantáty a neobjevují se žádné příznaky, je potřeba je pouze nadále sledovat běžnými způsoby a dodržovat běžnou lékařskou péči. U žen bez příznaků a bez potvrzené diagnózy BIA-ALCL se vyjmutí implantátů nedoporučuje.

8) Evans, G.R.D., Baldwin, B.J. (1997) From cadavers to implants: silicon tissue assays of medical devices. Plast. Reconstr. Surg. 100, 1459-1465; Evans, G.R.D., Netscher, D.T., Schusterman, M.A., Kroll, S.S., Robb, G.L., Reece, G.P., Miller, M.J. (1996) Silicon tissue assays: a comparison of non-augmented cadaveric and augmented patient levels. Plast. Reconstr. Surg. 97, 1207-1214; McConnell, J.P., Moyer, T.P., Nixon, D.E., Schnur, P.L., Salomao, D.R., Crotty, T.B., Weinzweig, J., Harris, J.B., Petty, P.M. (1997) Determination of silicon in breast and capsular tissue from patients with breast implants performed by inductively coupled plasma emission spectroscopy. Comparison with tissue histology. American Journal of Clinical Pathology 107, 236-246.
9) NIH-National Cancer Institute, https://www.cancer.gov/types/breast/risk-factsheet, retrieved on 05.10.2018; American Council On Science And Health (1996) Silicone breast implants: why has science been ignored? The report of the independent review group (1998) Silicone breast implants. Crown, London; Friis, S., McLaughlin, J.K., Mellemkjaer, L., Kjoller, K.H., Blot, .J., Boice, J.D. Jr., Fraumeni, J.F. jr., Olsen, J.H. (1997) Breast implants and cancer risk in Denmark. International Journal of Cancer 71, 956-958; Deapen, D.M., Bernstein, L., Brody, G.S., (1997) Are breast implants anticarcinogenic? A 14-year follow-up of the Los Angeles study. Plast. Reconstr. Surg. 99, 1346-1353; Bryant, H., Brasher, P. (1998) Breast implants and breast cancer – reanalysis of a linkage study. N. Eng. J. Med. 332, 1535-1539.
10) Ganott, M.A., Harris, K.M., Ilkhanipour, Z.S., Costa-Greco, M.A. (1992) Augmentation mammoplasty: normal and abnormal findings with mammography and US. RadioGraphics 12, 281-295; Barloon, T.J., Young, D.C., Bergus, G. (1996) The role of diagnostic imaging in women with breast implants. American Family Physician 54, 2029-2036; Eklund, G.W., Busby, R.C., Miller, S.H., Job, T.S. (1988) Improved imaging at the augmented breast. American Journal of Roentgenology 151, 469-473. Greenstein, O.S. (2000) MR imaging of the breast. Radiologic Clinics of North America 38(4), 899ff; Belli, P., Romani, M., Magistelli, A., Mossetti, R., Pastore, G., Constantini, M. (2002) Diagnostic imaging of breast implants: role of MRI. RAYS 27(4), 259-277.